text a foto: Martin Hradecký
Filipíny jsou druhé největší souostroví na světě a jsou tvořeny skupinou více než 7000 ostrovů. Obývá je více než 88 milionů obyvatel a staví tak Filipíny na 12. příčku mezi nejlidnatější státy světa. Na Filipínách se hovoří více než 150ti jazyky a dialekty, není ale žádný problém domluvit se takřka po celých Filipínách anglicky. Díky tropickému přímořskému klimatu mají Filipíny dvě roční období – období dešťů (od května do října) a období sucha (od listopadu do dubna). Většina hornatých ostrovů je vulkanického původu a jsou pokryty tropickým pralesem. Ostrovy se nacházejí v tajfunovém pásmu západního tichomoří a každý rok zde udeří cca dvacet tajfunů. Filipíny se základně dělí na tři skupiny ostrovů – Luzon, Visayas a Mindanao. Ty se dále dělí na 17 regionů, 81 provincií, 131 měst, 1497 obcí a 41 994 malých obcí zvaných barangay.
Kohoutí zápasy nazývané Sabong
Po dlouhá staletí byly kohoutí zápasy velmi důležitým aktem provázejícím život lidí od nejnižších sociálních vrstev až po panovníky. Kohoutí zápasy byly nejdříve součástí čínské a indické kultury. Příznivci kohoutích zápasů však nebyli jen Číňané, Indové a Féničané, ale i Peršané, Římané, Řekové a Egypťané. V současné době jsou ve velké oblibě tyto zápasy právě v Jihovýchodní Asii – Thajsku, Indonésii, Vietnamu či na Filipínách. Kohoutími zápasy se označuje souboj dvou kohoutů v aréně nebo na volném prostranství. Kohouti mají hluboce zakořeněný smysl pro teritoriální chování, takže se snaží odehnat nebo zlikvidovat narušitele svého území. Kohoutí zápasy na Filipínách mají obrovskou tradici a konají se většinou každou neděli či o svátcích a to v luxusních sportovních halách. Jsou oficiálně povoleny vládou a pro mnohé Filipínce jsou tím, co je baseball pro Američany či ragby pro Novozélanďany. Tyto zápasy se nazývají Sabong a oba speciálně šlechtění kohouti zde nastupující proti sobě mají vždy na své levé noze připevněnou velmi ostrou čepel o délce 7 centimetrů. Samotný zápas bývá krátký a brutální. Sledovat přímo tyto zápasy v hledišti je velmi silný zážitek. Kohouti ukazují svou rychlost a výbušnost a i Filipínci ukáží svou část mentality, která může většině běžných cizinců/turistů zůstat skryta. Určitě návštěvu kohoutích zápasů doporučuji – poznáte tak Filipínce zase o něco blíže.
Nože Balisong a jiné Filipínské zbraně
Chladné zbraně jsou nedílnou součástí filipínské historie a souhrnný název pro filipínské zbraně obecně zní sandata. Mezi nejznámější zbraně této ostrovní země patří například Kampilan, Bolo, Kris, Barong, Ginunting, Pinute či Balisong. Právě poslední jmenovaný, zavírací nůž Balisong, proslavil Filipíny a filipínská bojová umění takřka po celém světě. Za otce Balisongu v podobě, v jaké ho známe dnes, je považován nožíř Perfecto de Leon, který vyrobil první model v roce 1905. Místo na Filipínách, kde se specializují na výrobu Balisongů je provincie Batangas a to jeho baryo (městská čtvrť) nazvaná přímo Balisong. Konstrukce Balisongu je velmi specifická, protože má rukojeť rozdělenou do dvou částí. V zavřeném stavu obě části rukojeti bezpečně schovávají ostří nože a v otevřeném stavu (po zajištění západkou), plně nahradí nůž s pevnou čepelí. Čepel nože bývá kratší než rukojeť, z toho důvodu aby mohla být „skryta“. Podle nejnovějších zjištění byl model zavíracího nože se stejným konstrukčním systém vynalezen ve Francii a to již v roce 1791. Tento nůž je k vidění v muzeu De la Coutellerie v Thiers. Přesto nemůže nikdo zpochybnit fakt, že Balisong je znám po světě díky Filipíncům. Já osobně jsem navštívil na Filipínách v oblasti Batangas několik speciálních obchůdků se zbraněmi a pracovním nářadím. Mimo obrovského množství různých modelů Balisongů (kdy největší kus v otevřeném stavu měl cca 2,5 metru a byl opravdovou raritou), nabízely tito výrobci i jiné filipínské zbraně - Kampilany, Krisy, Ginuntingy, Karambity… Byl jsem se také podívat v jedné dílně, kde tyto výrobky vznikají a je až s podivem, v jak jednoduchých a nuzných podmínkách tito výrobci pracují.
Domorodé horské kmeny
Pokud přicestujete na Filipíny, tak nezapomeňte navštívit v určitých oblastech původní horské kmeny. Na severu ostrova Luzon, v horské oblasti Kordiller se většinou setkáte s příslušníky kmene Ifugao, kteří obývají okolí Banaue a budují (i obdělávají) proslulé rýžové terasy. Také na ostrově Mindoro narazíte na původní domorodce - kmeny Mangyanů, kteří obývají horské části tohoto ostrova. Většinou jsou to zemědělci a lovci, kteří si vypomáhají prodejem ručně vyrobených košíků či jiných produktů z dřevité révy. Zajímavostí je, že většina těchto kmenů na filipínských ostrovech byla ještě v nedávné minulosti obávanými lovci lebek.
Filipínská policie
Novodobá Filipínská národní policie vznikla v roce 1989 spojením dvou bezpečnostních složek – Národní policie a Philippines Constabulary. Je organizována na základě regionálních rozdělení (12 regionů) s hlavním sídlem v Quezon City. Každé regionální velitelství policie disponuje také svými zásahovými jednotkami, většinou označovanými jako SWAT (na jedné fotografii členové Manilského SWATU). Další novodobou zvláštní jednotkou filipínské policie je Special Action Force známá pod svým proslulým názvem Tagaligtas (zachránci).
Jeepney a Bangka
Jeepney a Bangka jsou velice často využívané dopravní prostředky na Filipínách. Jeepney představuje hlavní formu hromadné dopravy ve většině měst a na frekventovaných meziměstských trasách doplňuje standardní autobusovou dopravu. První jeepney vznikly z vojenských džípů, které na Filipínách zbyly po americké armádě po druhé světové válce. Šikovní Filipínci tyto armádní stroje přestavěli na dopravní prostředky vhodné k přepravě všeho možného. Tato pestrobarevná vozidla (často inspirovaná náboženskou tématikou) se v průběhu let stala nedílnou součástí filipínského života a každý, kdo navštívil Filipíny se s jeepneys setkal. Bangka je námořní obdoba jeepney. Jde o malé dřevěné čluny s jednoduchým motorem, vybavené dvěma dřevěnými nebo bambusovými vahadly. Bangky operují na pravidelných trasách mezi jednotlivými ostrovy, ale můžete si je samozřejmě i najmout na okružní plavbu nebo na speciální přepravu z jednoho místa do druhého.
Sopky, vodopády, historické památky, moře…
Ano, toto vše také patří neodmyslitelně k Filipínským ostrovům. Průzračné moře, které je ideální pro potápění či šnorchlování. Obrovské množství sopečných vulkánů, nádherných vodopádů nebo původních pralesních porostů. Kdo chce, může se více zaměřit na historické památky a to buď ze španělské kolonizace, či z bojů II. světové války.
