AKADEMIE AEGIS

Byl to docela fofr. V říjnu 2016 jsem si udělal zbroják. V únoru 2017 koupil zbraň. V březnu absolvoval svůj první kurz u Akademie Aegis, K1 “Základy obranné střelby” a v září jsem si stejný kurz zopakoval. V říjnu kurz K2 “Pokročilé techniky obranné střelby” a i ten jsem si zopakoval znovu, konkrétně v dubnu 2018. V květnu pak kurz K9 “Skryté nošení” a v červnu kurz K3 “Expert”. V únoru 2020 jsem byl na Zbrojířském kurzu Glock. V červnu 2021 opakování kurzu K3 a v říjnu kurz K6 “Auto”. V listopadu kurz “Eurolamp Low Light and Night”. A nakonec v červnu 2022 jsem prošel zatím poslední kurz pro krátké zbraně, K8 “Týmová spolupráce”.

Rozhodl jsem se o svých zkušenostech s výcviky Akademie Aegis sepsat tento článek a využil při tom i vyžádaných fotografií.

Ve skutečnosti to tak rychlé nebylo. Hned poté, co jsem úspěšně zvládl zkoušky na zbrojní průkaz, jsem přemýšlel, co dál. Uměl jsem rozebrat zbraň, nabít a vybít ji. Trefit stojící terč na 15m a to bylo asi tak vše. Bylo mi jasné, že pokud chci být někdy schopný v případě potřeby efektivně použít střelnou zbraň, tak se mám hodně co učit.
Snažil jsem se zorientovat ve velkém množství společností, které u nás nabízejí výuku obranné střelby. Po pravdě řečeno, to nebylo vůbec jednoduché. Abych si to usnadnil, tak jsem si udělal podrobný seznam, ze kterého jsem doufal, že vyberu jednu firmu. Zajímalo mě, co daná firma nabízí za kurzy, kolik má instruktorů a co mají tito instruktoři za sebou. Kde mají střelnici, jak často pořádají kurzy, jaké jsou na ně ohlasy a jakou mají historii.

Čím dál tím více jsem se setkával se jménem Akademie Aegis, jejíž kurzy absolvovali instruktoři většiny firem, na které jsem narazil. Uvědomil jsem si, že jsem instruktory z Aegisu již viděl v knize Manuál obranné střelby, kde jsou zachyceni na fotografiích při předvádění střeleckých technik. Začal jsem se tedy o Aegis zajímat trochu podrobněji.
Líbil se mi jejich výukový systém, ve kterém bylo zahrnuto vše, co jsem si představoval. Jejich kurzy byly vedeny vždy dvěma stejnými instruktory a zároveň i zakladateli, Alešem Vondráčkem a Martinem Hradeckým, což slibovalo úplně jiný přístup, než když jen někdo pro někoho pracuje a prezentuje systém, který sám nevytvořil. Instruktoři Aegisu měli za sebou velké množství zahraničních kurzů. Jejich střelnice pro mě byla v rozumné vzdálenosti. Takže to pro měl favorit číslo jedna.

Akademie Aegis byla ale obestřena aurou tajemna. Na jedné straně se o nich psalo, že pořádají špičkové kurzy, jak pro civilisty, tak i pro ozbrojené složky, včetně elitního útvaru PČR URNA. Na straně druhé, že je prakticky nemožné se k nim na kurz dostat. Kurzů je jen pár do roka a počet zájemců výrazně převyšuje počet volných míst. Navíc prý kurzy bývají obsazené během několika pár minut. Řekl jsem si, že nemám šanci a přihlásil se jinam.
Pořád mi to ale vrtalo hlavou, až jsem si řekl, že za pokus nic nedám a napsal jsem si o avízo na úvodní kurz K1. Jednoho dne jsem přišel domů, zapnul počítač a v mailu jsem měl zprávu, že je možno se přihlásit pomocí přiloženého formuláře. Rychle jsem vyplnil vše potřebné, odeslal a netrpělivě čekal na potvrzení přihlášky. Měl jsem štěstí, má přihláška byla v zápětí potvrzena a dostal jsem se mezi 16 “vyvolených”. S radostí jsem pak zrušil předchozí rezervaci, kterou jsem si udělal u jiné firmy. Nakonec nebylo zase tak těžké se na kurz Akademie Aegis přihlásit.

Fungování dvou hlavních instruktorů výcvikového subjektu je v našich podmínkách spíše výjimkou… Martin Hradecký a Aleš Vondráček jsou jedněmi z nejzkušenějších školitelů v této oblasti v ČR s více než pětadvacetiletou zkušeností.

Důkazem kvality systému a metodiky Aegis je množství realizovaných oficiálních výcviků pro ozbrojené složky České republiky a Slovenska. Zde momentky z kurzů pro elitní policejní protiteroristické útvary ČR - Útvar rychlého nasazení (URNA) a SR - Útvar osobitného určenia (Lynx Commando)

Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se na kurz netěšil. Těšil, a jak. Stejně tak bych lhal, kdybych tvrdil, že má očekávání byla malá. Nebyla. Čekal jsem hodně a možná ještě trochu víc, ale zároveň jsem se trochu bál, abych nebyl zklamaný. Co když všechny ty chvalozpěvy, které o Aegisu, na internetu kolují, jsou jen nějaká reklamní bublina, která praskne s prvním výstřelem? Co když nic z toho není pravda? Co když jsou instruktoři jen nějací namachrovaní frajírci, co si pouze honí ego? Mé pocity, cestou na první kurz, tak byly velmi rozporuplné.
Nestačil jsem se ale divit. Přesto, že jsem přijel na střelnici o půl hodiny dříve, vše již bylo připravené. Během půl hodiny, dorazili i zbývající účastníci a začínali jsme přesně v devět. Nejvíc na mě ale zapůsobila sehranost obou instruktorů, když jeden domluvil, okamžitě si vzal slovo druhý, kterého po chvíli vystřídal zase ten první. A tak to šlo stále dokola celé dva dny. Připadali mi jako sehraný duet, který hraje svoje představení, a my jsme aktivní obecenstvo, které do hry zasahuje dotazy a špatným provedením technik.
Vše na sebe pěkně navazovalo. Neměli jsme žádné prostoje a pravda, ani moc času na oddych. Celé dva dny jsme se neustále něco učili. Vždy se nejprve daná věc probrala teoreticky, potom následovala praktická ukázka, a nakonec jsme si vše zkoušeli sami pod drobnohledem obou instruktorů, kteří okamžitě korigovali všechny odchylky od správného provedení. Nejprve nasucho a pak když už jsme to bezpečně zvládali, tak naostro. Po obědě následoval teoretický blok a na závěr dne modelová situace. Nemá smysl vypisovat vše, co jsme se naučili. Bylo toho opravdu hodně. Na závěr druhého dne jsme pak každý dostali slovní hodnocení s doporučením, na co je potřeba se nejvíce zaměřit. Nehodnotilo se pouze to, jak kdo střílel, ale i to, jaký měl kdo přístup a jak reagoval na korekce chyb. Rozhodně se nedá říct, že by byl každý automaticky pochválen, pokud ale někdo pochválen byl, bylo to o to cennější.

Z kurzu jsem odjížděl utahaný, ale nadšený. Manželka celý týden ode mě neslyšela nic jiného, než jak to bylo úžasné. Musel jsem ji s tím asi pěkně lézt na nervy… Kurz předčil veškerá má očekávání a tak bylo rozhodnuto, že při dalším získávání mých střeleckých dovedností půjdu cestou Akademie Aegis. Tedy za předpokladu, že se mi podaří dostat i na další kurzy.

Základem výukové pyramidy Akademie Aegis pro krátké zbraně je kurz K1 “Základy obranné střelby”. Tento vstupní kurz do systému Aegis pro mnohé znamená zásadní přehodnocení pohledu na oblast obranné střelby a výcviku se zbraní.

Jedno z nosných témat pokročilého kurzu K2, využití krytu a střelba zpoza něj.

Půl roku jsem vytrvale trénoval to, co jsem se na kurzu K1 naučil a pak jsem si řekl, že bych si ho mohl zopakovat. Ptáte se proč? Informací, které jsme na kurzu dostali, bylo obrovské množství a vůbec jsem si nebyl jistý, jestli jsem vše správně pochopil a jestli jsem něco neopomněl. Tak jsem se rozhodl, že si základní kurzy K1, K2 a K3 zopakuji a teprve poté, až budu mít jistotu, že dané techniky perfektně ovládám, půjdu na další úroveň.
Ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí. I přesto, že jsem většinu informací na poprvé vstřebal správně, tak mi občas něco uteklo. Při druhém opakování kurzu K1 jsem si doplnil poznámky, opravil chyby v provádění technik, pěkně v klidu vše potrénoval a kurz jsem si tak mnohem lépe užil. Abych to neměl tak jednoduché a dávalo to větší smysl, tak mi instruktoři modelové situace vždy nějakým způsobem upravili.

Celý systém Aegis je dobře promyšlený. Základní kostru výukové pyramidy Aegis, tvoří dvoudenní kurzy K1, K2 a K3. Na kurzu K1 se osobitým vyučují technické základy ovládání zbraně, jako je držení zbraně, míření, spouštění a tasení , manipulace a řešení závad. A také se správně “ladí hlava” na problematiku nošení zbraně a řešení krizové situace, Na kurzu K2 se již probírají pokročilejší techniky jako např. střelba za pohybu, střelba zpoza krytu a střelba s různých poloh, jednou rukou atd. Na kurzu K3 se pak vyučují velmi pokročilé techniky jako např. střelba na velmi krátkou vzdálenost, obrana zbraně a ovládání zbraně po zranění. Ale obsahy kurzů si můžete podrobněji prohlédnout na jejich webu.
Jednodenní kurzy K6, K7, K8 a K9, které jsou vždy zaměřeny na nějakou specifickou oblast a rozšiřují základní pyramidu Aegis. Kurz K6 je zaměřený na střelbu v autě a okolo něj a další oblasti spojené s používáním auta. Kurz K7 na střelbu za tmy a za zhoršených světelných podmínek. Kurz K8 na střelbu ve dvojicích. A nakonec kurz K9 podrobně probírá skryté nošení zbraně. Protože každý z těchto jednodenních kurzů vyžaduje již nějaké konkrétní dovednosti, je možné se na ně přihlásit pouze až po absolvování základního kurzu požadované úrovně.

Mimochodem, celý systém kurzů Aegis je nutné projít postupně a není možné kurzy přeskakovat. A má to svůj dobrý důvod. Myslím si, že v kompletu těchto sedmi kurzů nic nechybí. Alespoň já jsem zatím na nic takového nenarazil.

Intenzivní drilování základní techniky, různé způsoby nošení zbraně a široký rozsah okolností tasení - to je kurz K9 "Skryté nošení"

Se vzrůstající úrovní kurzů rostla i jejich náročnost a to nejen co se týkalo střeleckých dovedností, ale také fyzické zdatnosti a psychické odolnosti. Střelci byly v průběhu kurzů podrobováni testům v podobě modelových situací. Ty velmi dobře otestovaly, jestli střelec dokázal použít to, co se naučil. Jestli dokáže rychle a správně identifikovat cíl a vyhodnotit situaci a nebo jestli střílí na všechno, co jen trochu připomíná siluetu člověka. Někdy pak byly úsměvné výmluvy lidí, kterým se to nepovedlo, když tvrdili, že kdyby to bylo v reálu, tak by to stříleli jinak, lépe a správně. Těžko se tomu dalo věřit. Čím byl kurz pokročilejší, tím i modelové situace byly komplikovanější. Vždy ale vycházely z reálných situací, které se mohou v běžném životě přihodit. Takže žádné osvobozování rukojmích z autobusu nebo z letadla… Modelové situace a scénáře, jsou cenným kořením kurzů Akademie Aegis a bez nich by ani zdaleka nedosahovaly takových kvalit.

V průběhu kurzů se měnily i druhy terčů. Na kurzech nižších úrovní se zpravidla používaly klasické papírové terče Aegis. Na kurzech středních úrovní se čím dál častěji objevovaly kovové padací terče. A na kurzech nejvyšších úrovní se používaly realistické fototerče, 3D terče anebo pohyblivé terče. Občas nějaký terč dostal oblečení a paruku a pak byl jako živý. Tím se modelová situace opět o kousek přiblížila realitě.
Co měly všechny kurzy, které jsem absolvoval, společné, byl nekompromisní přístup k bezpečnosti! Po celou dobu kurzu bylo vždy vyžadováno nošení střeleckých brýlí a velmi podobně byla vyžadována i ochrana sluchu. U té bylo nicméně několik výjimek, kdy jsme si je u několika modelových situací mohli sundat. To abychom si zkusili, jaké to je. Přesto, že to bylo dobrovolné a nikdo nás nenutil, tak to téměř vždy všichni zkusili. Je to fakt pecka.
Další prvky bezpečnosti, jako prst mimo spoušť když se nestřílí a kontrola směru zbraně, byly vždy striktně vyžadovány. U méně chápavých někdy i dost hlasitým způsobem. Naštěstí tyto situace nenastávaly moc často. Samozřejmě, že s rostoucí náročností kurzů, se procvičovaly i rizikovější techniky. Vzhledem ale k rostoucí kvalitě střelců to nikdy nepředstavovalo žádný problém a nikdy jsem nezažil, že by se na kurzu někomu něco stalo nebo že by riziko převažovalo nad užitečností trénované techniky. Nicméně, velká lékárna je vždy poblíž a i instruktoři jsou vyškoleni v první pomoci a standardně i u sebe nosí potřebné vybavení.

Do základních kurzů byl každý den po oběhové pauze zahrnut zhruba hodinový teoretický blok, ve kterém jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí. Na kurzu K1 byl zaměřen na nutnou obranu a potřebnou legislativu a probírá se vybavení - pouzdra na zbraně a zásobníky a opasky. Na kurzu K2 na druhy střeliva a další doplňkové vybavení (svítilna, nářaďový nůž, obušek, obranný sprej atd.) Na kurzu K3 na to, jak si sestavovat svůj vlastní trénink a jak se dál rozvíjet. V tematických kurzech je teorie vždy také součástí, např. na K9 jsou to spousty pouzder pro různé formy skrytého a utajeného nošení, na kurzech se střelbou za tmy pak desítky ručních a taktických svítilen.

Pokud bude vaše úroveň bezpečnosti odpovídat požadavkům pro kurz K3 “Expert”, budete v různých podobách trénovat kontaktní střelbu CQS a boj na tuto vzdálenost.

Vrcholem systému výcviků je kurz K8 “Týmová spolupráce - dvojice”.

V průběhu 5 let jsem u Akademie Aegis absolvoval celkem 11 kurzů pro krátké zbraně. K tomu je potřeba ještě přičíst desítky celodenních tréninků. Nejprve jsem jezdil na střelnici Chloumek u Mělníka, potom na střelnici Sebuzín u Litoměřic a nakonec do Hrobčic u Mostu. Přesto, že každá z těchto střelnic je jiná, tak úroveň kurzů i tréninků na nich byla vždy stejně vysoká.

Dohromady jsem s instruktory Akademie Aegis (zatím) strávil celkem 43 dnů. Měl jsem příležitost je poznat a nahlédnout do jejich pomyslné střelecké kuchyně. S klidným srdcem mohu říci, že oba instruktoři jsou 100% profesionálové, které baví to, co dělají a je to na nich vidět. Zároveň je to vidět i na pokrocích, které dosáhnou lidé, kteří se jim dostanou do rukou. Oba instruktoři umí nejen perfektně střílet, ale hlavně umí informace, vědomosti a znalosti, které mají, předat dál. Trpělivě vysvětlují a předvádějí nové techniky. Opravují chyby a znovu vysvětlují, až to nakonec každý pochopí a začne dané techniky provádět správně. Netvrdí o sobě, že jsou nejlepší a nepomlouvají konkurenci. Naopak, říkají: zkuste jiné kurzy, kde to dělají jinak, ať máte porovnání a pak se sami rozhodněte, co je lepší a co vám líp vyhovuje. Kdo jiný, než ten, kdo si je vědom svých kvalit, by posílal své klienty na zkušenou ke konkurenci.

Kurzy se navzájem doplňují a rozšiřují. Kdybych měl vybrat jeden z kurzů, který bych označil za nadbytečný, tak vlastně nevím, který bych vybral. U kurzů K1, K2 a K3 není o čem přemýšlet, ty jsou nutností. Kurz K9 dává smysl, protože většina z nás musí zbraň nosit skrytě. Kurz K6 by měl absolvovat každý, kdo jezdí autem. Takže opět téměř každý. Věřte mi, že střílet z vlastního auta je něco úplně jiného, než z palebné čáry střelnice. Kurz K7, popřípadě “Eurolamp Low Light and Night”, je podle mého názoru nejdůležitější kurz. Dle statistik se většina přepadení odehraje po setmění, ale téměř všichni střelci trénují výhradně za světla. Takže se připravují na boj za úplně jiných podmínek. Navíc střelba za tmy dá tréninku úplně jinou dimenzi. A kurz K8? Jak můžete vědět, že jednou nebudete muset prohledat svůj dům a dostat z něj vaši nejbližší osobu? Takže i tento kurz má smysl. Určitě se všichni shodneme na tom, že je lepší mít co nejširší znalosti a dovednosti, i když většinu z nich nikdy nevyužijete. Než se jednou dostat do situace, kdy si budete vyčítat, že jste na ten kurz nešli.

Techniky střelby z krátkých i dlouhých zbraní a modelové situace v podmínkách snížené viditelnosti a tmy jsou jednou ze specialit Akademie Aegis, předávané formou kurzu K7 “Světlo & Tma” a kurzu “Eurolamp Low Light & Night”.

Tématický kurz K6 “Auto”. Rozvíjí se v něm bezpečnostní návyky a střelecké techniky metodiky Aegis ve specifickém prostředí, vysvětluje se a doporučuje mnoho užitečných preventivních návyků pro každodenní rutinu s vozidlem.

Závěrem bych měl pár doporučení pro případné zájemce o kurzy Akademie Aegis:
1/ Na kurzy se lze dnes celkem bez problémů dostat. Já jsem toho důkazem. Mě se to vždy, až na jednu výjimku (kurz K9), podařilo hned na poprvé. Když není konkrétní kurz aktuálně v kalendáři, napište si o budoucí avízo termínu emailem.
2/ Kurzy probíhají za jakéhokoli počasí. Tzn., když začne pršet, tak se neběžíte někam schovat, ale trénujete dál. Takže je vhodné mít sebou nějaké oblečení na převlečení do auta.
3/ Pište si poznámky. Informací, které na vás instruktoři nahrnou je velké množství a podle mě je nemožné si to vše zapamatovat. Takže si to pište, ať máte později z čeho čerpat.
4/ Kurzy jsou dost náročné, psychicky a postupně i fyzicky, takže na ně jeďte odpočatí a na nedělní večer si nic moc neplánujte.
5/ Více informací o kurzech, které jsem nejen u Akademie Aegis absolvoval, naleznete na mém webu www.recenzestreleckychkurzu.cz. Na těchto stránkách naleznete také testy vybavení, které používám nebo tipy na zajímavé knihy, které souvisí s tématem. Ale i informace o silovém a kondičním tréninku, který by měl být základem každého zdatného střelce.

AKADEMIE AEGIS - JAK TRÉNUJEŠ, TAK BOJUJEŠ !

Akademie Aegis je české soukromé výcvikové centrum fungující od roku 1999. Jeho zakladatelé Martin Hradecký a Aleš Vondráček v něm dodnes spolu působí jako hlavní instruktoři. Akademie Aegis se zaměřuje na komplexní vzdělávání v oblasti reálného použití palných a chladných zbraní, sebeobrany a dalších souvisejících témat.

Osobnosti instruktorů a jejich odborná erudice a zkušenosti s mnoha výukovými systémy z USA, Izraele a dalších zemí, obsah výcviku a specifická, neustále zdokonalovaná metodika jsou základem unikátního výcvikového “systému Aegis”.

Aegis pořádá kurzy nejen pro soukromé osoby, ale jeho know-how využívají ve velké míře pro své systémy služební přípravy i pro ozbrojené složky v České republice a na Slovensku, vč. speciálních jednotek a elitních útvarů.